Plogging je běh při kterém sbíráte odpadky. Je to tedy nejen běh, ale také hodně shybů a dřepů. O ploggingu jsem se dozvěděla před několika měsíci a hned jsem věděla, že ho musím vyzkoušet. Dá se říct, že jsem ho už provozovala dříve, jen jsem nevěděla, o co se jedná. Když jsme si s Jardou šli zaběhat, po cestě jsme sebrali odpadky, které jsme našli podél cesty.

Líbí se mi ta myšlenka, že sportujete, děláte něco pro své zdraví, ale zároveň také děláte něco pro planetu. Odpadků je všude tolik, že je asi všechny neposbíráme. Nicméně každý posbíraný odpadek je znát a dělá z okolí hezčí místo. Minulý rok jsem s Jardou posbírala všechny odpadky podél silnice od baráku až ke kruhovému objezdu. Bylo to asi 50 metrů, tedy celkem 100 metrů, protože jsme vysbírali obě strany silnice. Výsledkem bylo několik obrovských modrých pytlů a ještě plná popelnice. Nejvíc bylo nedopalků z cigaret a pak obalů z rychlého občerstvení.

                            Nalevo už je prostor pěkně vyčištění   Napravo je to ještě neuklizené. Je to trochu víc přiblížené, ale jedná se o stejné místo. 

Teď k tomu ploggingu.

Venku bylo krásně, Jarda byl ještě v práci a já jsem měla chuť jít si zaběhat. Mimo klasické oblečení na běh jsem si vzala také pytel a gumové rukavice. Pytel jsem si zavázala za ledvinku. Můj mobil je tak velký, že se mi nevejde do žádného obalu. Proto jsem si pořídila takovou tašku na bok. Na poli mě nikdo nevidí, nanejvýš mě pomluví pár zajíců a vykecají to srnkám:-D. Pytel jsem si zavázala za pásek.

Začátek moc kombinaci běhu a sběru odpadků nepřipomínal. Spíše to bylo jen to druhé. Žijeme u pole, říkala jsem si, že seberu pár odpadků. Ve finále jsem se ale pořád shýbala pro další a další odpadky. Pytel byl brzy plný. Naštěstí to nebylo nic těžkého, tak jsem s tím mohla běhat. Nakonec jsem si ještě dala pár koleček, při které jsem konečně běhala a tu a tam sebrala zapomenutý odpadek.

Kromě krásného pocitu, že jsem si zaběhala, jsem měla i nádherný pocit z uklizené cesty. Nikde ani odpadek. Uvidíme, jak dlouho to vydrží. Běh u mě není na denním pořádku, proto jsem ráda, když se k tomu donutím. Teď mám velkou motivaci, proč chodit běhat.

Když jsem přiběhla domů, Jarda nevěřil vlastním očím, kolik jsem toho sebrala. Bylo to cca 15 minut? A hned plný pytel odpadků. Některé věci jsem moc nepochopila. Třeba proč je uprostřed pole hozený vibrátor nebo plechovka od Balakrylu. Nejvíc ale nechápu, proč si to ti lidé neodnesli domů. To mi hlava opravdu nebere. Tehdy jsme u silnice našli 4 pneumatiky. Někdo přezouval auto. Proč to ale proboha nechal ležet u silnice? Mě by to teda nenapadlo.

Moje mamka vždycky říkala, že nemá cenu něco dělat pro naši planetu, protože jeden člověk nikdy nic nezmění. Já mám na to jiný názor. Jeden člověk rozhodně něco změnit může. Třeba už jen to, že se podél silnice neválí více než 100 kilo odpadu. Denně jezdíme kolem té krásně uklizené silnice a radujeme se, jak je to krásné.

Hodně změn jsme udělali i u nás doma. Používáme látkové hadry, odličovací tampony, dřevěný zubní kartáček, látkové sáčky i igelitky na nákup atd. Ve výsledku už je to hodně ušetřeného odpadu a z toho hodně plastu. Proto rozhodně zastávám názor, že jeden člověk může změnit hodně. Postupně lidí jako jsem já přibývá a tak se snad vše mění k lepšímu😊.